To o mně říká Josef Skála, člen KSČM a někdejší skoro prezidentský kandidát nominovaný za KSČM, nevybíravým způsobem proti vůli řady členů KSČM včetně mé osoby protlačený předsedkyní Konečnou. Říká to ve videu (cca od času 3:25), kde reaguje na v Naší pravdě uveřejněný rozhovor se mnou. Zajímavé, mnoho lidí tvrdí, že travičem řeky Bečvy je prostřednictvím své firmy prezidentský kandidát, kterého Josef Skála hlasitě podporoval ve druhém kole.
Josefa Skálu podle jeho slov k reakci přiměla pasáž, kde kritizuji spolupráci některých „levičáků“ s pravičáky jako je Zdeněk Pernica, Michal Semín a zejména Skálův kamarád Petr Hampl.
Přemýšlel jsem, jak a zda vůbec na toto video reagovat. Nakonec ve mně převážil názor, že nemůžu lidi, kteří mě sledují, o toto hodnocení své osoby připravit.
Omezuji se tedy na to, že uvádím kontext situace a to, co ke mně sdělil (jde o parafráze, ne o doslovné citace, soulad si klidně ověřte ve videu) s mým komentářem, sděleným s určitým nadhledem. Nebudu nad tento rámec hodnotit osobu Josefa Skály.
Skála: Rozhovor se mnou je příkladem věci, která je těžko stravitelná a nemůže se proti němu nevymezit. (Slova o nemožnosti nevymezení opakuje v pozdější části videa asi ještě dvakrát.)
Dobrá tedy.
Skála: Autorem rozhovoru jsem prý já.
Zde Skála nemá pravdu, jde o rozhovor, takže autorem otázek je Pavel Mrštík, kterému za otázky tímto veřejně děkuji. Já jsem pouze autorem odpovědí.
Skála: Prý jsem člen strany mladšího věku, který má dojem, že se vyzná v některých věcech, zejména v tom, kdo je nacionalista, kdo není nacionalista, co je a není vlastenectví.
Člověk se vzděláním Josefa Skály by měl něco málo tušit o citační etice. Jenže Skála nedokládá tvrzení o mých dojmech žádným zdrojem. Netuším proto, kde na takové tvrzení přišel. Já takový dojem nemám, možná snad jen ten, že se občas v něčem vyznám. Nepovažuji se za odborníka na téma nacionalismu, otázkami vlastenectví a nacionalismu jsem se začal zabývat ve chvíli, kdy se nacionalismus začal rozmáhat tam, kde nemá co dělat. Když mě člověk jako Petra Prokšanová, které si ohromně vážím, vyzvala, abych jménem orgánu, kterému předsedá, vystoupil jako jeden z hlavních řečníků na semináři k tomuto tématu, rozhodně jsem jí nechtěl odmítnout.
Skála: Pokládá otázku – Petr Hampl, že je asociální pravičák?
Petr Hampl je bývalý kandidát na předsedu Strany svobodných občanů. To je pravicová strana, která jejímž cílem je a bylo co nejvíce osekat stát, tedy i ten sociální stát. Strana má blízko k asociálnímu privatizátorovi Václavu Klausovi, ODS, Trikoloře a Soukromníkům, tedy dalším pravicovým subjektům. Nezaznamenal jsem, že by Hampl od té doby začal horovat za sociálně spravedlivější společnost.
Skála: Vyzývá diváky, aby napsali ti, kdo mají dojem, že Hampl je asociální pravičák.
To vyznívá, jako by měl Skála pocit, že dojem je nejlepším kritériem pravdy.
Skála: Je to nehorázná urážka, hloupá, idiotská.
Považte – povedlo se mi urazit někdejšího kandidáta na předsedu jedné z nejpravicovějších stran v ČR slovy, že je pravičák! To ještě brzy třeba urazím Václava Klause, když řeknu, že privatizátor, nebo Andreje Babiše, když řeknu, že je miliardář!
Skála: Navíc od člověka, který na rozdíl od Petra Hampla pro získání našich občanů pro nějakou lepší budoucnost vykonává něco tak mikroskopického, že i s lupou je poměrně obtížné to objevit. Zatímco Hampl je nejprodávanější ze všech českých sociologů, pokud jde o knížky.
Ehm, Skála prý musí moji činnost pro získávání občanů pro lepší budoucnost objevovat lupou. To má prakticky tři možná vysvětlení:
- Nic viditelného nedělám.
- Skála je starý muž, který bez lupy nevidí vůbec nic.
- Skála je prostě ignorant a nevnímá, co dělám.
Výběr správného vysvětlení nechám na čtenáři. Pouze si dovolím připomenout, že jsem byl mluvčím petice proti školnému, se kterou se nám petentům podařilo splnit podmínku 10000 podpisů pro vystoupení v poslanecké sněmovně, kde jsem vystupoval. Tuto petici přišli podpořit i zástupci pražské KSČM, jmenovitě Marta Semelová, Jarda Petelík, Milan Krajča. Že by tuto petici před Skálou jeho pražští kolegové tajili a chudák ji musel hledat lupou?
Také si dovolím připomenout, že jsem byl jedním z hlavních autorů sborníku ke 100 letům KSČ, zveřejněnému na https://www.ksc100let.cz/. I to by asi člen KSČM měl zaznamenat i bez lupy.
Mimochodem, má bezvýznamná činnost přinesla straně nemalé množství hlasů ve volbách. V preferenčních hlasech patřím k nejúspěšnějším kandidátům KSČM ve svém volebním obvodu. Josef Skála v roce 2014 ani za stranu ve své domovské Praze 2 nekandidoval. Strana tak postavila neúplnou kandidátní listinu.
Ale jinak má Skála pravdu. Jsem jen prostým programátorem a učitelem z Hané. A byl jsem maximálně prostým krajským a obecním zastupitelem, kterého antikomunistická média ráda ignorovala. Takže opravdu, další moji práci je možná třeba hledat lupou. A knížku jsem nevydal ani jednu. Jenže, co mě zaráží, podle Skály nemají prostí lidé kritizovat velké celebrity! To je komunistický názor? Já si jako komunista na rozdíl Skály myslím, že třeba i ten nejprostší dělníček z nejzapadlejší dědiny, který nikdy žádnou knihu nenapsal, má právo kritizovat to, co považuje za špatné!
Skála: Hampl se vyvíjí dál a dál ve svých názorech velmi příznivým směrem.
Ano. Pokud za příznivý směr považujete názory publikované Institutem Václava Klause a podporu katolických extrémistů… Jinak zde je vidět Skálovo pokrytectví – nepopisuje, jaké má Hampl názory, jen mlží tím, že se vyvíjí.
Skála: Neváhá vystupovat na akcích, které pořádáme my, komunisté, nemá s tím absolutně žádný problém. Založil Jungmanovu národní akademii, tam nechává přednášet Marxe a marxismus.
Ach, ano, snad mu tyto placené kurzy dobře vydělávají. Koneckonců, kdejaký pravičák sáhlodlouze mluví o Marxovi, když mu to něco vynese.
Skála: Tihle chlapci jako Michal Kostka – oni jsou i v ženském vydání. Má pár klonů, vešli by se tak maximálně na prsty dvou rukou. Kostka by se měl nad sebou zamyslet. Přestat se tvářit, že sežrali Šalamounův exkrement a že mají morální právo hodnotit lidi, jimž nesahají ani po tkaničky. Nemůže se k tomu nevymezit a bude to dělat po každé, kdy si někdo z těchto mladíků či mladých dam bude osobovat podobný nárok.
Všimněte si použitých jazykových prostředků. Chlapci – označovat někoho, kdo překročil Kristovy roky chlapcem, je klasická manipulativní technika. Skála se tím sám pasuje do role dobráckého dospělého může, který poučuje chlapce. Jde o shazování zakladatelů komunistického hnutí, ti svá díla psali v mladším věku, než mám já dnes. Oni jsou i v ženském vydání – poměrně neuctivé k ženám. Má pár klonů – opět podprahová dehonestace, kdo má podobné názory jako Kostka, je jeho klon. Co se týče těch dvou rukou, nebudu se Skálovi na jeho prsty stavět ani já sám. Už to by ho asi dost bolelo. Natož, kdybych pozval i své „klony“.
Skála: To nejen uráží, ale rozděluje to slibně se sjednocující opoziční frontu na bázi obrany národních zájmů, demokracie, protiválečných pozic, protifašistických pozic a podobně.
Všimněte si, že kritikou zjevného obdivovatele Hitlera Zdeňka Pernici prý rozděluji frontu na obranu protifašistických pozic (a ještě k tomu národních zájmů, demokracie a protiválečných pozic). Až na to, že Skála naopak sám svými pochybnými spojenci boří snahy o spolupráci na levici.
Skála: Až kdokoliv z těchto mladíků napíše jednu tisícinu toho, co Hampl zveřejňuje pravidelně, já mu půjdu koupit věnec buřtů.
Zde Skála ukazuje vysokou míru ekonomické negramotnosti, pokud chce, abych pro věnec buřtů psal sáhlodlouhé texty. Na věnec buřtů si při práci programátora vydělám tak rychle, že se mi to ani nevyplatí počítat.
Skála: Do té doby nás prosí, abychom se nad sebou zamysleli a přestali kalit vodu. Jsme traviči studní.
Jen jednu otázečku – zamýšlel se někdy nad sebou Skála sám? Stupidní závěr pak za další komentář nestojí, snad si ho „soudruh“ Josef užil.