Přeskočit na obsah

O našich žebráckých mzdách aneb Zvýšení mezd je nejen možné, ale i nutné!

Ilustrační foto

Naše země nevzkvétá. Citát, který se na dnešní dobu výborně hodí. V 90. letech se politici předháněli v tvrzeních, jak se máme špatně. Např. lhář Zeman tvrdil, že máme méně vysokoškoláků než Nepál, což byl naprostý nesmysl. Klaus a další „reformátoři“ nám říkali, že stačí pár reforem a doženeme Německo, Rakousko a bůhvíkoho ještě. Chvilka utahování opasků a budeme mít v republice ráj na zemi.

Kam jsme se dopracovali po více než čtvrtstoletí? K tomu, že nám politici a ti, co jim věří, vykládají o tom, jak našemu rozkvětu stále brání „dědictví komunismu“. Bohužel jsem ještě neslyšel politika, který by řekl, jak dlouho bude „komunismus“ ještě naše hospodářství a životní úroveň negativně ovlivňovat. Občas se mi v mysli zjevuje pesimistická vize, jak v roce 2500 premiér Václav Klaus XXIV. vystupuje s prohlášením, že musíme spustit další kolo utahování opasků, abychom se vyrovnali s „komunismem“, protože 500 let je přece málo na vyrovnání se se 40 lety „komunismu“.

Ale od pesimistických vizí zpět k dnešku. Hořkou ironií je, že v jedné věci jsme Německo a Rakousko dohnali a možná i předehnali. Jde o ceny. Naše ceny jsou tak vysoké, že mnozí obyvatelé pohraničí jezdí nakupovat zboží za levnější ceny do germánských zemí.

To samo o sobě nic neznamená. Ale když vedle cen srovnáme i mzdy, může nám být maximálně do breku. Hrubá i průměrná mzda v Německu je cca 3 – 4x vyšší než v ČR. Při stejných či nižších cenách! Co se týče Rakouska, je průměrná mzda vyšší asi „jen“ 2 – 2,5x. V minimální mzdě už nás předehnaly (podle některých statistik – roli hraje kurz) země jako Slovensko, Polsko, Estonsko, Chorvatsko, Maďarsko a Turecko.

Příčin je hned několik. Předně je nutno říci, že „geniální“ ekonomické reformy a privatizace kýžený růst životní úrovně nepřinesly. Ano, mnohé zboží je v poměru ke mzdám levnější než za minulého režimu, nicméně to neplatí o tak základních potřebách jako jsou bydlení a energie, které tvoří značnou část rodinných rozpočtů, především u rodin s nižšími příjmy. A máme levnější alkohol než ve většině západoevropských zemí, ale to je ovlivněno politikou spotřebních daní.

V poslední době vznikají naprosto paradoxní situace. Donedávna se zde někteří smáli Číňanům, že dělají za misku rýže. Nedávno vyšlo najevo, že nadnárodní korporace Trelleborg má vyšší náklady na zaměstnance v Číně než v ČR. Zejména na východní Moravě, kde jsou platy nejnižší, dostává někdy skladník bez vzdělání a jakýchkoliv zkušeností vyšší plat než vysokoškolsky vzdělaný programátor s několikaletou praxí (a to je programátorů nedostatek).

Někteří „myslitelé“ tvrdí, že Němci jsou pracovitější. No, jaksi se mi nechce věřit, že by německý zaměstnanec udělal za tři hodiny tolik práce, co český nebo moravský za devět hodin. A pochybuji, že něco takového je schopen kdokoliv prokázat, je to nesmysl. Koneckonců naši pracující v Německu mají stejné platy jako Němci.

Problém tedy nebude v pracovitosti jako takové, ale může částečně být v efektivitě práce. Němci mají pravděpodobně většinou lepší stroje a lépe organizované procesy ve firmách. To může hrát svou roli, práce je efektivní, prostředky na zbytečné náklady se přesouvají do mezd.

Nicméně to nevysvětluje úplně vše. Naši zaměstnavatelé prostě nejsou mnohdy ochotni platit. A naše vlády jim jdou na ruku a nezvyšují ani minimální mzdu. Svou roli sehrála i měnová politika národní banky, která své intervence nedávno ukončila. Lidé se málo angažují v odborech, které klausovská a postklausovská vládnoucí elita také víceméně odsoudila jako dědictví komunismu. Propaganda odvádí pozornost lidí od jejich životní úrovně k pseudotématům, jako je migrace. Přitom do ČR právě kvůli nízké životní úrovni nikdo nemigruje, radši jde o pár kilometrů vedle do Německa.

Někteří lidé jsou natolik zmanipulováni propagandou, že jsou schopni napadat i toho, kdo se jich zastane a prohlásí platy za příliš nízké. Když americká banka JPMorgan Chase, prohlásila, že ČR není vyspělá země, protože obyvatelé mají příliš nízké příjmy, zaznamenal jsem i tyto komentáře:

„To je toho..AMERIKA NENÍ SVOBODNÁ ZEMĚ, TVRDÍ VĚTŠINA ČECHŮ..“

„KDO UVĚŘÍ AMERICKÝM KECŮM, TAK O ŽIVOT PŘIJDE.Než by Amerika a EU ZAPLATILI KÁDDÁFÍMU CO MU DLUŽILY, nechali ho zavraždit a vykrádají bohatství jeho země. Kam vkročí noha amerického vo jáka a jeho sluhy NATO, tak umírají civilisté.“

„Nejzadluženější země káže moudra. Rozhodně bych v té jejich vyspělosti žít nechtěla“

Na komentářích je asi i špetka pravdy, ale pokud se nás někdo zastane, že máme příliš nízké příjmy, osobně bych mu v první řadě poděkoval.

Jinak ovšem existují z hlediska ekonomické teorie podmínky, které by měly trh práce tlačit ke zvyšování mezd. Minimální nezaměstnanost a s tím spojený boj firem o zaměstnance, odchod zaměstnanců do sousedních zemí s vyššími platy, atd. Požadavek na vyšší mzdy v České republice už vyhlásili i německé odbory. Přesto všechno rostou mzdy dosti pomalým tempem.

Pokud by pokračoval současný stav, mohou problémy ČR ještě více narůstat. Schopní zaměstnanci budou odcházet do zahraničí, kde budou mít lepší podmínky, zůstanou jen ti neschopní. Už dnes je nedostatek zdravotnického personálu, řidičů nákladních automobilů a mnoha dalších profesí, dokonce i nekvalifikovaných dělníků (to i částečně díky nemožnosti se dopravit na noční směny).

Za minimální opatření k nápravě současné situace jsou následující: Vláda a parlament si musí nejprve uvědomit, že mzdy jsou hlavním problémem ČR. Vláda musí vyvolávat tlak na růst mezd tím, že bude zvyšovat minimální mzdu a také mzdy ve veřejném sektoru. Abychom nezaostávali ještě více za naším německým sousedem, je nutno zvyšovat minimální mzdu alespoň o 1 000 korun ročně, případně i o více. Vláda musí dále při všech jednáních se zaměstnavatelskými svazy upozorňovat na nízkou úroveň mezd, nepoměr mezd mezi jednotlivými zaměstnáními i našimi sousedy a zdůrazňovat možné negativní následky, pokud nedojde ke zlepšení.

Vláda dále musí omezit štědré dotování soukromokapitalistických firem státním kapitálem. Dotace pak směřovat zejména na inovace a podmínit je tím, že prostředky ušetřené těmito inovacemi půjdou na zvyšování platů.

Jak se totiž ukazuje, v rozporu s přesvědčením neoliberálů trh sám problémy vůbec neřeší.

Zda je něčeho takového schopna a ochotna současná vláda Agrofertu, Skansky, římskokatolické církve a sociálních demokratů, jejíž ministr financí chce posílat důchodce sekat trávníky, si musí posoudit každý volič sám. O příští vládě budou rozhodovat volby na konci října 2017. Možná rozhodnou i o tom, z jak vysoké výplaty budou čeští a moravští voliči žít. Já osobně považuji mzdy za nejhlavnější prioritu své kandidatury do Poslanecké sněmovny.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.